Hmehmmh florbalová neděle

Dnes, dne 26.9. jsme opět hráli v Krupské lize, a to dva zápasy. První s favorizovanými Jazzmany Žatec, a druhý s FBK Děčín. Sešli jsme se opět v dosti chudé sestavě, a to nenarážím na Jiřího dlouhodobou platební neschopnost. Bylo nás sice do pole 7, ale uvažme, že tři borci byli z našeho pražského týmu Falcons. Tudíž z našeho týmu opět torzo, tentokrát alespoň čtyř hráčů a nezapomínejme brankáře. Dohodli jsme se na hře tří vzadu a čtyř vepředu.

První zápas. Od úvodních minut se chopili míče i iniciativy Jazzmani, a roztáčeli kolotoč přihrávek. Byl to celkem fofr, ale naše vskutku pasivní bránění a vytlačování střelců ke stranám vcelku slavilo úspěch, neboť tempo hry tímto dost zvolnilo, a my stíhali bránit. Dostali jsme se i do ojedinělých brejků, a po zblokované střele, jsme se po rozehrávce z rohu a střele po ose tyč-gólman-síť dostali díky Krůžovi do vedení. Tohle nás nakoplo a už se ty brejky nezdály tak ojedinělé, nicméně z pohledu beka to bylo na škodu, být to na mně, tak se zatáhnu ještě víc, protože se někdo z brejku nezvládne vrátit, a začne to hořet. Což se stávalo, hlavně přečíslení 3 na 2. kluci si to uměli dávat, a taky uměli velmi kvalitně střílet, po první třetině 1-1, a nutno poznamenat, co předvedl ten ehm. Ano, myslím toho z Chabařovic, co se snaží foukat do píšťalky. V první třetině nepískl evidentní hraní v pěti Jazzmanů, kdy střídající hráč už v rohu kvrdlal balon, a ten co odcházel zrovna výklusem míjel bílou čáru. Na konci třetiny se ovšem předvedl ještě lépe. Několik vteřin do konce, vyhazujeme. Ze vzduchu chytá jeden frajírek saxofonista, někde u půlky, balon do ruky a dokonce ho svírá, cca 2-3 vteřiny před koncem! A ne, ten ehm píská konec. Seběhli jsme se za ním, co jako doprdele dělá, že to je na jasnou dvojku. Řekl jsem to já. Řekl mu to druhý rozhodčí, říkali mu to u časomíry, ale ten ehm ne. Když jsem tam na něj chvíli tlačil jako co to kurva je, tak řekl, že to byla chyba, ale že to už nemůže vzít zpět. A od čeho je sakra rozhodčí? K čemu jsou dva, aby si mohli snad kecat do řemesla ne? No prostě hmehm největšího kalibru... Během času otočil soupeř na, z našeho pohledu, 1-3. Podařilo se nám snížit na 2-3, zásluhou Zdendy B., který neomylně proměnil trestné střílení, které sám vybojoval. Nekompromisní blafák do bekhendu přímo na jistotu, pod gólmanem do středu brány. Další událost opět staví do nelichotivého světla toho ehm v černém. Nepíská Jazzmanům hru na zemi, navíc v brankovišti, a navíc zabránění téměř jistému gólu. Sám jsem to neviděl, ale Mojžova slova "zalehli střelu do prázdný" mluví za vše. Záhy jsme inkasovali na 2-4 a zápas tímto de facto skončil, Jazzmani už hráli na maximální "ball posession", a my už neměli tolik sil, abychom zápas otočili. Konec tedy 2-4. Mojža po zápase chtěl vyjádření od toho ehm, co to jako bylo, ten se mu však jen omluvil, že udělal chybu. Omluvu si může strčit třeba do hrrmeeehm, hlavně co nejhlouběji. Doufám, že si za tu padesátikorunu co dostal zaplaceno koupí prošlou bagetu a stihne ho sonickej průjem!

V pauze jsme kecali, a dělali si z dobroděje Mojžíška srandu, pač se odhodlal nás vysvobodit, a šel pískat. Největší radost z toho měl samosebou Krůža, který se nebál vtipně okomentovat směrem k Mojžovi jakékoliv dění na ploše.

Druhý zápas sliboval přijemnějšího soupeře. FBK Děčín. Dnes u všeho přítomný Mojža prohrál los, a tak jsme navlékali slušivé žluté rozlišováky, které dohromady nesmrděly ani z daleka tak, jak Krůžovo boty, když se před zápasama oblíkal, to bylo fakt na ceduli "warning, bio-hazard". Zápas začal v celkem svižném tempu, bylo vidět, že tohle je soupeř, ke kterému není respekt. První gól v první třetině dal Petik, hra byla relativně vyrovnaná, šance byly na obou stranách. Druhý gól přidal v druhé třetině faulem vyprovokovaný D-Fens. Naše hra se zdála býti klidnější, ale taky k naší smůle lehkovážnější, za Vikingova záda zapadla první střela, 2-1. Už teď jsem tušil, že je zle, protože sám jsem po týdenní nemoci neměl sil na rozdávání, Mojža taktéž choroba, a Jiří střídal tak často, že jsem jednou seděl přesně deset vteřin. Děčín začal tlačit, hra byla přesto dle mého relativně vyrovnaná, až na jeden fakt, opět začaly vznikat přečíslení 3 na 2. Z těchto akcí vzniknul druhý, a bohužel, následně i třetí gól v naší síti. Kdyby Viking nechytal tak jak chytal, mohlo být podle mě i hůř. Všechny 3 obdržené góly padly tuším během třetí třetiny, všechny relativně z dálky. Závěrečná powerplay nám už nepomohla, sice přibyl hráč do pole, ale sil už bylo (alespoň u mě) tak málo, že jsem zbytečně ždímal poslední zbytky. A tak jsme prohráli i s Děčínem, a myslím, že nám nezbývá, než se zamyslet nad ambicemi týmu jako celku... Do toho, čekám komentáře, pojďte do mně.