Novoroční výprask a tříbodová kontumace

Na prvním turnaji v roce 2010 jsme se střetli s v současné době energickým týmem FBC Rošťáci, který ani přes svátky neztratil nic ze své síly a nemilosrdně ztrestal naši prachbídnou fyzičku, zatímco snadné tři body jsme získali za kontumované utkání s Bad Boys, kteří se na turnaj za celé dopoledne vůbec nedostavili.

Ačkoliv skončil zápas s Rošťáky výpraskem 2:8, první minuty tomu ještě neodpovídaly. Díky chytré a včasné Mojžově rozehrávce, kterou do brány bez větších nesnází dopravil David, jsme dokonce vedli 1:0. Nicméně poté přišla první střela soupeře, druhá, třetí a my jsme během dvou tří minut prohrávali 1:3. První střela šla přes Vikinga obloukem kolem hlavy, druhá podél nohy k pravé tyči, při třetí se naši obránci nedohodli, koho pokryjí a Viking na střelu nekrytého útočníka soupeře, které přišla z pravé strany, nestačil správně zareagovat. Rošťáci se v prvním zápase proti Chabařovicím evidentně dobře rozehráli, zatímco naše ztuhlost byla fatální a naše fyzička přímo žalostná. V šesti v poli jsme velice rychle ztráceli síly a v našem zoufalém sípání občas zachrčelo jméno HonzyM, jenž měl na turnaj dorazit, ale nevěděli jsme o něm zhola nic. Útok za útokem pronikal do našeho pásma, občas padl i nějaký ten gól, a Rošťáci tak neustále navyšovali svůj náskok, na který jsme dokázali reagovat už jen jednou, když tentokrát David našel před bránou krásným pasem z rohu nekrytého Mojžu. Třetí třetinu už jsme spíše přetrpěli a posledních deset vteřin zoufalství vyžral v obraně sám proti třem útočícím hráčům chudák Mojža. Tři zbylí naši hráči už zkrátka neměli sílu se vrátit a rozhořčené rozpoložení, které se zračilo v Mojžově tváři, udělalo za zápasem symbolickou a vševystihující tečku.

Tým FBC Rošťáci si svou výhru bez diskuze zasloužil. Byl rychlejší, zručnější a k tomu patři i trocha toho sportovního štěstí, kterého se mu při jednom dvou gólech dostalo. My jsme měli v ojedinělých šancích spíše smůlu (moje břevno po Jiřího epesní přihrávce, můj neproměněný nájezd, který mi s důvěrou věnoval David, Jiřího tyčka poté, co Markovu střelu golman vyrazil aj.), ale možná to bylo dáno právě mírou únavy, s níž už jsme se jen těžko soustředili na přesné zakončení. Právě proto bych chtěl poděkovat zejména Mojžovi, Davidovi, Markovi a Jiřímu, kteří ač na štíru se silami, vydrželi se rvát se soupeřem aktivně až do konce. Hráče turnaje by zasloužili všichni, ale nakonec jej uděluji Mojžovi, který dokázal střílet, nahrávat, nabíhat, podržet míč v útoku, ubránit poslední útok a dvakrát zaslouženě zabodoval.